Naše tipy na výlety po Vysočině nemůžeme začít nikde jinde než v krajském městě. Až se s někým budete dohadovat, jestli Jihlava leží v Čechách, nebo na Moravě, pravdu budete mít oba. Ve městě se totiž nachází hraniční kámen. Abychom ale byli fér, větší část Jihlavy spadá na Moravu.

Tohle původně hornické město dříve vynikalo těžbou stříbra, dnes má mnohé co nabídnout turistům. Masarykovo náměstí je jedním z největších náměstí v Česku, místo historických domků vás ale jako první zaujme spíše budova Prioru vyvedená ve stylu architektonického brutalismu. Podle mnohých tato stavba náměstí hyzdí, podle jiných už ale k Jihlavě zkrátka patří.

Z náměstí se vydejte do podzemních chodeb, které jsou po těch znojemských druhé nejrozsáhlejší u nás. Největším lákadlem je chodba Svítivka. Ta svůj název nenese náhodou, její stěny skutečně září nazelenalou barvou. O původu záření se vedly dlouhé debaty, odborníci nakonec dospěli k závěru, že chodbu luminiscenční barvou za války natřela německá armáda. Z jakého důvodu? O tom se můžeme jen dohadovat. Citliví jedinci zde ale údajně vnímají velmi silnou negativní energii. Reportér Stanislav Motl tu před lety přenocoval a na kameru zachytil zvláštní stín lidské postavy. Budete mít pro strach uděláno a půjdete na prohlídku?

U Třebíče máte možnost vyšplhat na rozhlednu stojící na kopci s poměrně strašidelným jménem a poznat jedno z tajemných míst na Vysočině. Kde se vzalo? Podle pověsti v Třebíči proběhl souboj sv. Prokopa s ďáblem. Svatý Prokop vyhrál a pekelníka odhodil právě na tento kopec. Podle jiné báchorky na tzv. Pekelňáku ďábel několik let skutečně žil. Dnes sem dojdete po Kondiční Pekelné stezce, kdy si můžete změřit svůj tep a porovnat jej s ostatními.

Samotná rozhledna na Pekelném kopci měří 26,5 metru. Není tedy příliš vysoká, výhled z ní je ale moc pěkný. Za slunečného počasí můžete v dálce spatřit i vrcholky Alp. Po obvodu rozhledny se táhne konstrukce z modřínového dřeva, uvnitř se točí ocelové schodiště. Na vrcholku se rozhlédnete z vyhlídkové plošiny. Chuť podívat se na svět z ptačí perspektivy dostáváte často? Pak vám vhod přijde náš výběr nejkrásnějších rozhleden v Česku i na Moravě.

Telč, kterou jsme podrobněji představili ve Skrz Tipu o UNESCO památkách, zná každý druhý. Méně lidí už ale ví, že uprostřed lesů jen pár kilometrů od tohoto pohádkového města se do výšky vypíná hrad Roštejn. V létě se tu příjemně ochladíte, podniknout výlet sem ale můžete kdykoliv v průběhu roku. Se sněhovou přikrývkou má Roštejn zase úplně jiné kouzlo a získává na tajemnosti. Tu ještě podpoří historka o tom, že se na hradě údajně zjevují stíny vysokých bot. Co konkrétně mají symbolizovat, to zůstává záhadou.

Pozdně gotický hrad v minulých letech procházel rozsáhlou rekonstrukcí. Prohlídkové trasy jsou nově interaktivní. Expozicí les a myslivost vás provedou stopy zvířat, prověříte si znalosti týkající se života v lese a jako mravenec si budete připadat v obřím mraveništi. Historická trasa vám minulost hradu přiblíží tradičním způsobem a k tomu přidá moderní prvky. Například v hodovní síni si díky videoprojekci užijete téměř skutečnou hradní hostinu.

Znáte nejvyšší vrchol Vysočiny? Správná odpověď není Devět skal, ale Javořice. Omyl je plně omluvitelný, ve výšce obou vrcholků je rozdíl pouhý 1 metr. Výšlap na Javořici stojí za to – ani ne tak kvůli výhledu v cíli jako spíše kvůli cestě samotné. Ideální je se vydat po žluté a zelené turistické značce od obce Studená. Trasa vede přes idylickou přírodu, kolem pohádkových rybníků a přes hluboké lesy. V létě si tu nasbíráte plné hrsti borůvek, na podzim se dostanete do houbařského ráje.

Výhledy si užijete už zhruba 1 km před cílem. Kousek pod vrcholem navštivte Studánku Páně, příjemné odpočinkové místo u pramene potoka. Na úplné špičce Javořice pak stojí 166 metrů vysoký televizní vysílač. Jestli vám budou zbývat síly, putovat můžete dál až na Míchovu skálu –⁠ místo, které je ideální pro romantický výlet v páru. A ještě tip na závěr: velmi oblíbenou akcí je silvestrovský výstup na Javořici. Pokud byste tedy na Vysočině trávili Silvestr, už víte, kam vyrazit.

Víte, kolik měří nejmenší nůž na světě nebo kolik váží největší česká pamětní medaile? Zjistíte to v Pelhřimově, konkrétně v Muzeu rekordů a kuriozit. Těšit se můžete na 2 vnitřní expozice, v té nazvané Zlaté české ručičky naleznete unikátní kolekci více než 90 objektů vyrobených ze zápalek. Zavítejte také na zahradu s obřími předměty.

I když je Pelhřimov známý zejména jako město rekordů, nabízí toho mnohem víc. Upomínku na rekordy tu ale samozřejmě najdete na každém kroku. Například na vyhlídkové věži – na tu si můžete nejen klasicky vyšlápnout, ale také se zapojit do pokoření rekordu. Jak? Od pokladny až na ochoz stačí vynést plyšovou kozu. Pokladní každý výstup pečlivě zaznamená do „kozí“ knihy. A co je cílem? Zajistit, aby se kozy na vrchol věže podívaly co nejvíckrát a urazily tak co nejdelší vzdálenost. Kromě věže si prohlédněte také náměstí, městské hradby nebo kostel sv. Bartoloměje.

Rezervace Stvořidla, ležící 20 km od Humpolce, učaruje výletníkům i vodákům – právě druhých jmenovaných tu v létě bývá nejvíce. Místo je skutečnou vodáckou lahůdkou, a i když této zábavě obvykle neholdujete, tady pochopíte její kouzlo. Koryto řeky totiž vytvořilo balvanovité řečiště, výsledkem jsou mohutné peřeje. Pro úplné začátečníky voda může být až příliš divoká, doporučujeme zkušený doprovod. Po břehu se však může projít úplně každý.

Všude kolem vás budou růst nejrůznější rostliny a když budete mít štěstí, spatříte ledňáčka nebo vydru. O kráse rezervace vypovídá i fakt, že se tu nachází Sluneční zátoka, kde léta trávil Jaroslav Foglar. Právě zde také vznikla jeho nejslavnější kniha Hoši od Bobří řeky. Atmosféru Stvořidel krásně doplňuje lokálka nazvaná Posázavský Pacifik. Pokud máte rádi železnice a staré lokomotivy, tuhle trať byste si rozhodně měli projet.

Žďár nad Sázavou je známý zejména díky kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, k němuž to z centra města budete mít zhruba 2 kilometry. Tato věhlasná stavba neschází na seznamu památek UNESCO v Česku a při svém pobytu ve Žďáru byste ji určitě neměli minout. Město má ale také moc pěkné historické centrum s radnicí a morovým sloupem. Přejít můžete přes tzv. malý Karlův most a za návštěvu stojí také Dolní hřbitov, který je místem odpočinku posledního českého upíra.

Samostatnou kapitolou je pak zámek Žďár nad Sázavou. Příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera a dnešního zámku vás provede multimediální expozice, která je držitelem ocenění za nejkreativnější muzeum ve střední Evropě. Autem pak vyjeďte na sever od Ždáru a projděte se po naučné stezce Dářské rašeliniště. Tichou krajinou bez lidí vás provede hit dnešní doby: povalový chodníček. 

Hrad Pernštejn sice stojí na samém okraji Jihomoravského kraje, ještě před pár lety ale patřil na Vysočinu. Mnoho místních ho proto stále považuje za „své vlastnictví“. Za návrat hradu do rodného kraje v nadsázce lobboval i prezident Miloš Zeman. Zařadili jsme ho proto na úplný konec našich tipů na výlety, z Vysočiny to totiž budete mít opravdu kousíček.

Pernštejn byl vystavěný již ve 13. století, svou současnou podobu ale získal až mnohem později. Proměna středověkého hradu v barokní pevnost nepřestává odborníky fascinovat. Vás zase bude fascinovat pohled z vyhlídky Mařenčino loubí, na níž to z Pernštejnu budete mít zhruba 10 minut nenáročné chůze.

Na samotném Pernštejnu si můžete projít 8 okruhů. Nejpopulárnější je ten hlavní, který vás nechá nahlédnout do všech důležitých místností. Další z okruhů vás provede po stopách bílé paní, která je s Pernštejnem neodmyslitelně spjata. Má se jednat o mladou komornou, která se neustále vzhlížela v zrcadle a jednou proto zapomněla na nedělní mši. Kněz ji za trest proklel a nebohá dívka od té doby bloudí po chodbách hradu. Na Pernštejně se ale odehrávalo plno dalších příběhů, které znáte z televizních obrazovek. Je totiž častým místem, kde se natáčejí pohádky.