Národní park Plitvická jezera, neboli Plitvičky, není třeba dlouze představovat. Jedná se totiž o nejznámější a zároveň nejstarší národní park Chorvatska a každoročně sem zamíří na 200 000 návštěvníků. Jsou oblíbenou zastávkou na cestě k Jadranu, ale není výjimkou si sem zajet i na otočku.

Proč jsou Plitvice tak moc populární? Nedá se jim upřít majestátní krása, kterou jinde po Evropě moc nepotkáte. Na chvíli se ocitnete v přírodě jako v Amazonském pralese. Jádro parku tvoří 16 sladkovodních jezer, která jsou terasovitě uspořádaná a propojená kaskádami a vodopády. Z jednoho z nich padá voda dokonce z výšky 78 metrů, což z něj činí nejvyšší chorvatský vodopád vůbec.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z nejexponovanějších míst Chorvatska, určitě doporučujeme si sem zajet mimo letní sezónu. Na jaře jsou vodopády nejmohutnější a v období od října do května navíc ušetříte na vstupném, které vám jinak pořádně provětrá peněženku. Pro dospělé činí na Plitvická jezera vstup 40 € (přibližně tisíc korun) v sezóně od června do září, mimo léto zaplatíte mezi 10 a 23 € v závislosti na měsíci v roce (data z roku 2024). Na prohlídku parku si vyhraďte hodně času, doporučujeme 3–5 hodin.

Park je rozdělený na jižní a severní část. Jižní je turisticky trochu klidnější, ačkoliv je se spoustou menších vodopádů velmi malebná. V severní části se nachází dechberoucí výhledy včetně nejvyššího vodopádu Veliki slap a je tady o poznání rušněji. Vždyť se tady natáčel i slavný díl Vinnetoua – Poklad na stříbrném jezeře. Během návštěvy stihnete projít obě lokality hravě. Park je protkán 8 turistickými stezkami a kralují mu povalové chodníčky, které místu dodávají na kouzle.

V celém parku je přísně zakázáno plavání v jezerech a rybolov. Do velké části původního pralesa je navíc vstup zakázán úplně, protože se zde nachází vzácné rostliny a živočichové. Věděli jste třeba, že zde leží louka se 42 druhy orchidejí? O té si ale můžete jen nechat zdát.

Národní park Krka, ležící na stejnojmenné řece, je méně známým bráškou Plitvických jezer. Nachází se nedaleko Šibeniku, a je tak skvělým tipem na výlet, pokud trávíte dovolenou ve Střední Dalmácii. Vodopády na Krce sice nejsou nejvyšší, ale zato nejmohutnější v celém Chorvatsku. Nejznámější kaskáda Skradinski Buk (neboli Skradinské vodopády) má na délku 400 metrů, během kterých voda překoná výšku přes čtyřicet metrů. Tady si opravdu uvědomíte sílu vodního živlu.

Vodopády řeky Krky jsou krásné celoročně, ale nejpěknější podívaná je na jaře, kdy mají největší sílu díky tajícímu sněhu z pohoří Dinara. Zajímavou možností, jak se vypravit do parku, je lodní výlet od moře ze Šibeniku. Na loď můžete nastoupit také v malebném městečku Skradin, odkud je to k vodopádům jen kousek. Pokud přijedete autem, zaparkujte ve zmíněném Skradinu nebo parkovišti Lozovac ležícím nad vodopády. Odtud se můžete nechat dovézt autobusem, který je v ceně vstupenky. Jako první si prohlédnete historické vodní mlýny a potom budete pokračovat na okruh kolem celé kaskády. Dříve jste si přímo pod vodopády mohli zaplavat, od roku 2021 ale v národním parku Krka platí zákaz koupání.

Další krásný výlet je k 20metrů vysokému vodopádu Roški Slap, kam se dá plavit úzkým říčním kaňonem a přes Visovacké jezero. Uprostřed leží ostrůvek Visovac s klášterem, který rozhodně stojí za navštívení. Park nabízí také spoustu vyžití pro cyklisty. Je protkaný 14 cyklostezkami různých náročností.

Vstupné do národního parku Krka je v letní sezóně kolem 40 € na osobu (data z roku 2024) a zahrnuje i transfer lodí nebo autobusem. 

Pokud jste někdy byli na dovolené ve střední Dalmácii, pohoří Biokovo jste nemohli přehlédnout. Nejvyšší hory Chorvatska lemují Makarskou riviéru a dohlédnete na ně už od Splitu nebo z ostrova Hvar. Právě odtud je na tento gigant pohled nejkrásnější. A slunit se na plážích Makarské s tímhle výhledem? To taky není k zahození.

Biokovo není oficiálním národním parkem, ale spadá do kategorie přírodních parků a nemohli jsme ho tu nezmínit. Pokud se nechcete jen kochat, ale park Biokovo také jaksepatří navštívit, buďte připravení na trochu nehostinné podmínky ve všech ohledech. Nemá žádné vodní toky a vegetace je velmi skromná, takže v letních měsících je tu opravdu obrovské horko. Také s přihlédnutím k velkému převýšení si s sebou nabalte hodně vody a nikdy se nepohybujte mimo vyznačené trasy.

Pokud sem pojedete čistě za horskou turistikou, volte jiné než letní měsíce, což platí vzhledem ke zmíněným horkům u většiny hor Chorvatska. V zimě se tu zase drží sněhová pokrývka. Ideálním časem pro návštěvu je květen nebo říjen. Biokovo je kus divoké přírody, kde narazíte maximálně na pár kamenných domků. V údolích se rozprostírají bukové lesy, zatímco horské vrcholky a sedla jsou holá.

Nejoblíbenějším turistickým cílem je nejvyšší hora Sveti Jure s vysílačem na vrchu. Výšlap nahoru z města Tučepi dá zabrat i zkušeným horalům, zejména část ze sedla na vrchol. Zvažte proto svoje fyzické možnosti. Na vrchol vede také tzv. Biokovská silnice, která je ale dosti adrenalinovým zážitkem. Horská cesta je velmi úzká a v případě míjení dvou aut si často zacouváte. Silnici rozhodně nedoporučujeme větším autům. V letní sezóně, kdy je tady rušno, vám cesta na vrchol může trvat i pár hodin. Nahoru se můžete také nechat vyvézt zkušeným řidičem minibusu, ale za tento výlet si připlatíte.

Od roku 2020 také můžete podniknout adrenalinovou procházku po Skywalk Biokovo – proskleném chodníku postaveném na skalním srázu ve výšce 1 228 metrů nad mořem. Ze Skywalku se vám otevře unikátní pohled na letoviska Makarské riviéry i ostrovy Brač a Hvar. Při dobré viditelnosti dohlédnete až na italské pobřeží. Skywalk se nachází na 13. kilometru Biokovské silnice.

Do parku Biokovo se platí vstupné v hodnotě 8 € na osobu, ale pokud sem jedete za účelem horské turistiky, máte nárok na slevu. Jednodenní vstup vás potom vyjde na 5 € (data z roku 2024). 

Národní park Mljet se rozprostírá na severozápadě stejnojmenného ostrova v jižní Dalmácii. Je proslulý nedotčenou přírodou, neskutečně zelenými lesy i jezery se slanou vodou, ve kterých je nádherné koupání. Ostrov Mljet byl prý inspirací pro Homérovu Odysseu.

Dostat se na ostrov Mljet není úplně jen tak. A i díky tomu se tady budete cítit tak krásně. Mljet je „zastrčený“ za poloostrovem Pelješac a dostanete se sem jen trajektem z Dubrovníku nebo právě z Pelješacu z městečka Prapatno. Cestu ale nedávno výrazně zjednodušil nový Pelješacký most mezi pevninou a Pelješacem. Díky tomu si ušetříte průjezd Bosnou i dlouhý přejezd. Po národním parku se můžete pohybovat jen pěšky, nebo na kole. To místu přidává na nebeském klidu.

Celý park je zalesněný, což ho velmi odlišuje od jiných chorvatských ostrovů. Uprostřed lesů se vám potom naskytne pohled na stříbřitou hladinu lagun Veliko a Malo jezero. Koupání tady je nezapomenutelným zážitkem. Voda se rychleji ohřívá a proto má v průměru o 4 stupně víc než mořská voda, zároveň si díky úzkým průplavům zachovává slanost. Pokud se vám na ostrově podaří zůstat přes noc, využijte ji ke koupání pod hvězdami. Ticho, které vás obklopí, bude opravdu nezvyklé. Při návštěvě také nemiňte vyhlídkový bod Montokuc, odkud se vám naskytne výhled na celý Mljet i nedaleký ostrov Korčula.

Vstupné do národního parku Mljet je mezi 13,50 a 25 € za osobu dle sezóny (data z roku 2024). Nižší ceny dosáhnete při nákupu vstupenek online.

Národní park Kornati zahrnuje téměř 150 ostrůvků rozesetých nedaleko města Trogir ve střední Dalmácii. Samotný povrch je velmi suchý a nehostinný, to pravé bohatství se skrývá pod vodní hladinou. Z celého Chorvatska se jedná o jednu z nejzajímavějších oblastí pro potápění, zejména potom u ostrova Rašip. Místní vody ve velkém brázdí jachtaři, kteří mají na ostrovech zřízeno plno malých přístavů.

Na ostrovy se samozřejmě dostanete pouze po vodě. Vstup se platí za loď a cena se odvozuje podle její délky. Nejnižší cena v hlavní sezóně je 45 € za plavidlo dlouhé méně než 7 metrů, avšak pokud ji pořídíte online (data z roku 2024). Vstupenka zakoupená až v areálu parku je dražší.

I když Paklenica znamená v překladu peklo, pro milovníky horské turistiky je to spíš ráj. Vrcholky tohoto skalnatého masivu, který je součástí pohoří Velebit, dosahují výšky téměř 1 800 metrů nad mořem. Je velmi oblíbený horolezci, ale na své si tu přijdou všichni obdivovatelé přírody. Po Velkém kaňonu se tu proháněl i sám Vinnetou a chvílemi si opravdu budete připadat jako na Divokém západě. Mezi další zajímavosti patří systém podzemních chodeb vybudovaných v době studené války. Pro vstup do bunkrů si musíte zakoupit extra vstupenku, ale návštěva tohoto podzemního města rozhodně stojí za to.

Do národního parku vedou dva vchody. První se nazývá Velika Paklenica a je otevřený celoročně. Druhý je Mala Paklenica a do parku vás pustí jen v hlavní sezóně, tj. od května do konce října. Jde o divočejší a náročnější část národního parku.

V ceně základní vstupenky je procházka po naučných a horských stezkách i možnost lezení po skalách. Návštěva jeskyní a bunkrů vyžaduje extra vstupenku. Denní základní vstupné je 4 až 10 € v závislosti na sezóně (data z roku 2024).

Na opačné straně masivu Velebit leží NP Severní Velebit. Je nejmladším národní parkem Chrovatska, vyhlášený byl až v roce 1999. Podobně jako v Paklenici se jedná o ráj horolezců a protíná ho i spoustu turistických stezek. Nejde ale o lehkou turistiku, většina tras vede v nadmořské výšce do 1 500 metrů nad mořem, a park je domovem medvěda hnědého. Ti se vyskytují i v jiných oblastech (například v Biokovu), ale jen v Severním Velebitu jich žije na 500. Zajímavostí je, že zde byla až roku 1994 nalezena vůbec nejhlubší jeskyně Chorvatska.

Vstupenka do parku platí 3 dny a je za příjemnou cenu 7 € pro dospělého (data z roku 2024). Cena se nemění podle sezóny, je celý rok stejná.

Název národního parku Risnjak je odvozený od rysa ostrovida, který se tu hojně vyskytuje. Pokud se ale budete držet vyznačených stezek, na tuto plachou šelmu narazíte jen stěží. Skalnatý masiv Risnjaku leží nedaleko slovinských hranic a výlet si sem můžete udělat, pokud budete pobývat blízko Rijeky. Je přechodem mezi alpskou a dinárskou krajinou a pokrývají ho hluboké lesy, louky a impozantní vápencové vrcholky. Park je domovem spousty druhů ptáků, také zde žijí kamzíci, vlci i medvědi. Proto se sem vydávejte s velkou úctou k přírodě, která je zde téměř nedotčená.

Když se podíváte na snímky národního parku Brijuni z vrchu, můžete nabýt dojmu, že se jedná o ostrůvky někde v Oceánii. Ne nadarmo se ostrovům přezdívá „ráj na zemi“. Jeden z nich má tvar připomínající rybičku, která se právem dostala do znaku národního parku. Brijuni leží nedaleko při pobřeží Istrie u Puly a můžete sem vyrazit na výlet lodí. Co tady najdete? Oblíbené safari, řadu římských památek i překrásné parky navržené známým slovinským architektem Jože Plečnikem. Pokud hledáte klidné místo pro odpočinek, Brijuni je jasnou volbou. Místo však není trvale osídlené a možnosti ubytování jsou velmi omezené.