Ochutnat tradiční řecké speciality bychom označili skoro až za turistickou povinnost. Pro řeckou kuchyni jsou charakteristické svěží bylinky, čerstvá zelenina, citrony a voňavý olivový olej. Místní nevnímají jídlo jako pouhý zdroj energie, ale především jako společenskou záležitost, a to už od dob starověku. Společné stolování sloužilo hlavně jako možnost si pořádně popovídat nad filozofickými i politickými otázkami.

Jeden z nejvýznamnějších historických příkladů je takzvané symposium. To bývala instituce pro vysoce postavené mladé muže, kteří společně debatovali, intrikovali a prostě se bavili. No a tento zvyk v podstatě zůstal do dnes. Co byste tedy na dovolené v Řecku rozhodně měli ochutnat?

Avgolemono

Už název může napovědět, že „lemono“ bude mít něco společného s citrony. A je to vskutku tak! Jde o klasickou polévku s kuřecím masem, kam patří také vaječný žloutek, citronová šťáva a rýže nebo orzo (těstovinová rýže z kvalitní semoliny, její výhodou je, že i po uvaření je její struktura zachována). Je krémová a v Řecku ji berou jako duši hladící pochoutku pro chladnější měsíce.

Fasolada

Člověk by skoro řekl, že umí řecky, že? Fasolada – národní řecká polévka – je totiž z bílých fazolí. Patří do ní také rajčata, celer a pochopitelně voňavý olivový olej, který je neodmyslitelnou součástí místní kuchyně. Příprava je velmi snadná a přesto má vysokou nutriční hodnotu. 

Magiritsa

Další polévka a zároveň tradiční velikonoční pokrm z jehněčích drobů, citronovo-vaječné omáčky a bylinek. Pokud chcete zkusit něco z opravdu typicky řecké kuchyně, tak je to právě magiritsa.

Horiatiki (řecký salát)

Horitaki je po našem prostě balkánský salát. Sestává z rajčat, paprik, okurek, červené cibule, sýru feta (u nás možno nahradit levnější variantou, balkánským sýrem) a oliv kalamata. Trocha octa a oregana mu dodá pěkný závěrečný říz. Obecně jsou saláty to, co se jí v Řecku v opravdu hojném množství, tak si na nich nezapomeňte pochutnat.

Maroulosalata

Jednoduchá příloha z římského salátu. Svěží máta, citronová šťáva, olivový olej a lehce štiplavá jarní cibulka s koprem téhle dobrůtce dodávají přímo explozi chutí. Nejčastěji se podává jako příloha k hlavním chodům.

Moussaka

Kdo nezná, jakoby nežil. Musaka je tradiční řecké jídlo a dala by se přirovnat k lasagním – jde o vrstvy lilku s chutně okořeněným mletým masem, skořicí, česnekem a rajčaty. To vše pěkně zapečené s bešamelovou omáčkou.

Pastitsio

V podstatě taková sestřenka musaky. Tentokrát jsou základem zapékané těstovinové trubičky s mletým masem, rajčatovou omáčkou a bešamelem, které se na sebe poskládají tak, že při nakrojení připomínají včelí plástev. Jde v podstatě o takový slaný koláč.

Souvlaki

Když řeky během toulek po okolí přepadne hlad, obvykle sáhnou po suvlaki. Jde totiž o typické pouliční jídlo, které sestává z dokonale grilovaného masa na špízu, ke kterému typicky patří tzatziki, pita a salát. Můžete ho sníst přímo ze špejle nebo si vytvořit v podstatě sendvič, který na závěr zalijete omáčkami. Tak či tak si fakt pochutnáte.

Dolmades

Nejčastěji hroznové listy plněné rýží s bylinkami, mletým masem případně i mořskými plody, ovocem nebo jakoukoliv kombinací těchto surovin. Pochutnáte si na nich za studena i za tepla a podávají se hlavně jako předkrm. Pokud máte rádi romské holubky, jistě vás nadchne i tato typicky řecká pochoutka.

Kleftiko

Mezi další typická řecká jídla 100% patří tradiční jehněčí pečeně. Maso se nejdřív pořádně marinuje s citronem (jak vidíte, citrony mají v řecké kuchyni vážně hojné zastoupení) a bylinkami. Poté se zabalí do pečicího papíru (tradičněji do pergamenu) a vloží do pekáčku, kde se obsype zeleninou. Díky tomu se všechny chutě dokonale propojí, maso zůstane křehké a vznikne naprosto lahodný pokrm. Podává se především s pečenými bramborami.

Také už se vám sbíhají sliny? Tato božská kuchyně vyniká hlavně jsou rozmanitostí napříč ostrovy. Za nejzdravější řeckou gastronomií se létá na Krétu. Santorini se pyšní svými rajčaty, a to i ve smažené podobě. Jehněčí neumí nikdo připravit lépe než lidé na Rhodosu a Lefkada je rájem ryb a melounového džemu.

Ouzo

Tradiční řecký nápoj z destilátu s příchutí anýzu. Je to však mnohem důmyslnější a nejde o ledajaký „panák“. Jak se pije ouzo? Nejčastěji ho dostanete zředěný s vodou nebo ledem, a to proto, aby se tím vytvořila žádoucí bílá barva. Ta vzniká proto, že ouzo obsahuje esenciální olej z anýzu, který se ve vodě nerozpustí a vytváří tím mléčný efekt. Nejčastěji se popíjí jako aperitiv s předkrmy – takzvanými meze.

Tsipouro

Tradiční řecká pálenka, která vzniká dvojí destilací zbytků po lisování bílého hroznového vína. Má příjemnou vůni, plnou chuť a pije se prostě jen tak. Setkat si můžete také s názvem Raki, a to hlavně na Krétě, kde se do ní před druhou destilací přidává opět anýz. Tak si dejte štamprli do jedné nohy a do druhé taky, abyste nekulhali!

Retsina

Retsina je bílé víno ochucené pryskyřicí, čímž se z něj stává charakteristický řecký nápoj. Jeho prastarý původ sahá až 2 000 let zpět do historie a pryskyřice v něm je původně z úplně jiných důvodů než pro chuť. Používala se totiž k utěsnění hrdla, protože tehdy nebyly skleněné lahve, ale pouze takzvané amfory – starověké keramické nádoby. V těch nápoj ale moc dlouho nevydržel a hrozila jeho oxidace. Naštěstí to řekové dokázali zachránit a my si dodnes můžeme retsinu vychutnávat. :-)

Řecká káva

Že jsou řecké pochoutky plné chuti se projevuje i tady. Nečekejte žádnou slabou vodičku. Jde o silnou a hustou kávu, která se vaří ve k tomu speciálně určené nádobě – briki. Pije se z maličkých šálků, na dně je usazená sedlina a jde o velmi důležitou součást místní kultury.

Baklava

Sladké pečivo z filo těsta, jehož vrstvy jsou prokládané sekanými ořechy – nejčastěji vlašskými nebo pistáciemi. Hotová slast chutí to je také díky tomu, že je pochoutka nasáknutá medovým sirupem. Tenhle tradiční řecký dezert je často podávaný na oslavách a je součástí také turecké kuchyně.

Galaktoboureko

Mléčný dezert, také vyrobený z filo těsta, který se podobá baklavě. Uvnitř vás překvapí lahodnou krémovou náplní s krupicí a troškou lehkého sirupu s citronem. Je opravdu jemný, zároveň svěží a jí se lžičkou.

Loukoumades

Řecké mini koblížky, které vás dostanou do kolen. Jsou kulaté a dozlatova smažené, najít je ale můžete také polité medem, čokoládou a posypané sekanými ořechy. Uvnitř jsou vláčné, nadýchané a skoro vám garantujeme, že se jich nebudete moct nabažit. Prostě mňamka. Najdete je především na ostrově Kréta, kde se prodávají i jako street food.

Rizogalo

Rýžový pudink, který je asi jeden z nejméně sladkých řeckých dezertů. V překladu název znamená doslova rýžové mléko, což jsou dvě jediné ingredience, které jsou pro jeho výrobu potřeba. Rizogalo je velmi tradiční řecký dezert, který se může jíst vychlazený nebo teplý. Záleží na ročním období a osobní preferenci. Kromě toho to není jen sladká tečka po hlavním jídle, ale taky běžná svačina pro každý den.

Giaourti me Meli

Chcete mlsat bez výčitek? Tahle dobrůtka, v překladu jogurt s medem, se skladá z řeckého jogurtu, medu a oříšků. Pro trochu sladší den si do ní můžete přidat kandované ovoce. Každopádně je to lehký dezert, který řekové ale i snídají nebo svačí.

Typická řecká snídaně vypadá krapet jinak, než byste možná čekali. Tradiční ranní pochoutka je totiž spanakopita (křehký špenátový koláč plněný sýrem feta a rozšlehaným vejcem) nebo tyropita (pečivo z vrstev těsta phyllo, opět prokládané směsí sýru a vajec). Řekové snídají tyhle slané dobroty pěkně s kávou. Buď ledovou nebo s espressem.

No a jakmile si dosyta užijete snídani, ideálně s dokonalým výhledem na třpytící se hladinu moře, zajděte si také na typické řecké trhy. Kromě toho, že nasajete skvělou jižanskou atmosféru, si můžete pořídit také (jedlé) dárečky na památku pro vás i vaše blízké. Koukněte, jaké suvenýry si přivézt z Řecka. Víme, s čím určitě zabodujete i co byste neměli do kufru raději vůbec strkat.