Chystáte se na Jadran a zajímá vás, co se jí v Chorvatsku? Hlady vás tu určitě trápit nebudou. Tradiční chorvatské speciality jsou plné rozmanitých chutí. Přečtěte si, jaké pokrmy zahrnuje typická chorvatská kuchyně. Už jen při pouhém čtení se vám budou sbíhat sliny.
Jídlo Chorvatů kombinuje to nejlepší ze středomořské a jihoslovanské gastronomie a menu se liší podle toho, ve které části země zrovna jste. V přímořských destinacích vyzkoušíte čerstvě vylovené plody moře a jídlo oblíbené na jihu Evropy, ve vnitrozemí vám naservírují vepřové, skopové či hovězí maso a typické balkánské speciality. Ať už se ocitnete kdekoliv, doporučujeme některé místní pokrmy ochutnat, a to i když jste na pobytu v Chorvatsku s all inclusive. Litovat nebudete.
Náš tip: Na konci dovolené se s chorvatskou kuchyní nemusíte nadobro rozloučit. Některé potraviny si můžete přivézt i domů. Tipy, co si přivézt z Chorvatska, zmiňujeme na konci článku.
Tato specialita je oblíbená na celém Balkáně. Jde o velkou placku z mletého masa, cibule a koření. K její přípravě se používá vepřové, hovězí nebo skopové maso, případně jejich mix. S pljeskavicí se můžete setkat jak v restauraci, tak v pouličním stánku, kde ji podávají v housce. Často se k ní přidává omáčka ajvar (více o ní níže).
Že vám název něco připomíná? Ano, u nás známe čevapčiči. Ale pokud máte pocit, že vás tenhle pokrm nepřekvapí, mýlíte se. Tato balkánská lahůdka se připravuje z libového jemně umletého masa – vepřového, jehněčího nebo hovězího, a místní ho dokážou okořenit úplně jinak, než jsme na to zvyklí z Česka. Grilované šišky se podávají s cibulí, hořčicí nebo s ajvarem. Příloha je pečivo, brambory nebo hranolky.
Chutnají vám polské pirožky? Tak zbystřete, až na jídelním lístku uvidíte štrukli (či štruklji). Jsou to vařené nebo pečené taštičky z listového těsta, které se plní nejrůznější směsí – slanou i sladkou. Tato tradiční specialita je typická pro vnitrozemí, zejména pro oblast kolem hlavního města Záhřeb. Chorvaté ji tak milují, že ji zapsali i do Registru kulturního dědictví Chorvatské republiky.
Vlastně nejde tak o konkrétní pokrm, jako o speciální, a pro Chorvaty tradiční, způsob přípravy jídla na otevřeném ohni. Peka je velká keramická či kovová nádoba s pokličkou, ve které se připravuje maso současně s přílohou, ale třeba také chleba nebo chobotnice. Pokud někde uvidíte jídlo nazvané „Meso ispod peke“, bude tím míněno maso s bramborami a zeleninou. Určitě ho ochutnejte, ta chuť si vás získá. Už nejednoho turistu dokonce zlákala ke koupi peky do vlastní kuchyně.
Vydatná polévka z fazolí, kukuřice, kořenové zeleniny, ječmene, kousků masa nebo slaniny, někdy i brambor. Do této polévky každý kuchař přidá pokaždé ještě něco svého, ale výsledek je vždy výborný a zasytí vás i jako hlavní pokrm podávaný s chlebem.
Jídlo nejčastěji vařené ze slepice na způsob guláše nebo paprikáše. Liší se od nich však specifickou chutí. Kromě masa jsou v něm ještě rajčata a bazalka a nejčastěji se podává s těstovinami. Tahle delikatesa je velmi oblíbená na Istrii.
Připravte se na další nálož masa. Doslova kotel. Do obrovské pánve s širokými okraji (celkově až dva metry v průměru) se vloží maso, nejčastěji vepřové kotlety, přidají se klobásky, kořenová zelenina, rajčata, cibule, fazole… A hlavně brambory, které nasáknou šťávu téhle lahodné směsi, jež se hodiny dusí ve vlastní šťávě a víně. Celé se to připravuje venku na otevřeném ohni. Je to taková chorvatská obdoba letního grilování a vychutnat si ji můžete nejčastěji na severozápadě Chorvatska.
Máte rádi polévky, ale maneštra je pro vás moc sytá? Zkuste brodetto z mixu mořských plodů a ryb. Tato rybí polévka s čerstvými rajčaty a bylinkami je typická pro jadranské pobřeží, ale v oblibě ji mají také např. Italové.
V přímořských destinacích se často setkáte s tzv. černým rizotem. Ano, je opravdu černé. Za tuto barvu vděčí inkoustu sépie. Tušíte správně, jde o pokrm s mořskými plody, nejčastěji s krevetami nebo olihní. Navrch se sype sýr, nebo mix lístků salátů. Toto jídlo zaujme jak chutí, tak jedinečným vzhledem.
Tzv. „riba na lešo“ znamená jednoduše vařená ryba. Celá, nebo nakrájená se vaří ve vodě s vinným octem, olivovým olejem, bobkovým listem, pepřem a cibulí. Tradičně se k ní podávají vařené brambory, mangold a zeleninový salát.
Tyhle malé rybičky v těstíčku jsou opravdovou pochoutkou. Smažené čudly se jedí celé i s hlavičkou a ploutvičkami, ale nebojte se toho. Po sušení, osolení a smažení je z nich pouze lahodná křupka. Podávají se s pečivem, případně zeleninovým salátem.
Omáčka (nebo chcete-li čalamáda) z červených pečených paprik a lilku, ochucená česnekem a chili. Podle toho, jak kuchaři ujede ruka s chili, je buď sladší, nebo pálivější. Chorvaté ajvar využívají jako přílohu k masu nebo si jej namažou na chleba jako pomazánku.
Že je v chorvatském jídelníčku samé maso a ryby? Podívejte se na oblíbenou polentu, která je vegetariánská a vlastně i veganská, pokud se na její přípravu využívá voda a ne mléko. Voda je ale častější. Nebudeme vás už více napínat. Polenta je jednoduše kaše z kukuřičné krupice. Může se jíst samotná, nebo jako příloha k sýru gorogonzola, zelenině a samozřejmě i masu.
Co pít v Chorvatsku za pivo? Máte široký výběr. Nejznámější místní piva jsou Ožujsko a Karlovačko, ale jimi to nekončí. V Chorvatsku je šest velkých pivovarů a k tomu přes sto minipivovarů. Je velmi pravděpodobné, že i blízko vaší destinace se nějaký najde. Každopádně v supermarketech bývají na výběr desítky piv, stačí jim dát šanci. Většina z nich je svrchně kvašených, ale pokud se vám nechce stýskat po ležáku a plzeňském sladu, sáhněte po pivu značky Medvedgrad, kterému dal základ pivovarník z Česka.
Spíše než pivem je Chorvatsko proslulé svým vínem. Pěstují se tu jak mezinárodně oblíbené odrůdy, tak původní chorvatská vína, která byste rozhodně měli ochutnat. Různé odrůdy vyžadují různé podmínky, a tak se vyhlášené víno mění region od regionu. Na Korčule vyrábějí Pošip – bílé suché víno s vůní meruněk a fíků, na Pelješacu a Hvaru se daří odrůdě červeného vína Plavac a na Istrii roste Malvasia istrijská, z níž se vyrábí i vína vhodná k archivaci. Chorvatských vín je daleko více a neuděláte chybu, když o doporučení požádáte přímo místní.
Typická chorvatská pálenka je rakije (či rakija), kterou mají v oblibě i Albánci, Srbové či Bulhaři. Pálí se z ovoce, nejčastěji ze švestek či hroznů, a může mít až přes 60 % alkoholu. Nejčastěji se ale setkáte se 40 %. V restauraci dostanete panák rakije kolikrát jako pozornost k vystavenému účtu.
V přímořských oblastech Chorvatska se pálí (a hlavně s oblibou pije) tzv. travarica, destilát z bylinných směsí. Kombinace bylinek je velmi rozmanitá, pro příklad uveďme nejčastější mátu, routu, šalvěj, rozmarýn, levanduli nebo jalovec. Chorvaté travaricu považují zároveň za lék na nejrůznější neduhy. Dokonce ji užívají i zevně – jako mazání na bolavé klouby.
Další oblíbený chorvatský alkohol je pálenka z vinných hroznů, zvaná loza nebo lozovača. Zachutná těm, kteří dávají přednost kořalkám, které nemají tak pestré aroma.
Co ještě pijí Chorvati? Lahodný třešňový likér maraschino [maraskino] jemné nasládlé chuti. Svůj název nese po odrůdě višní maraska, které se pěstují v Dalmácii. V oblibě ho měl již Napoleon, který si jím připíjel na vítězství. Maraschino ze Zadaru má tradici dlouhou již 500 let.
Pod těmito jazykolamy se skrývají jednoduché dezerty – záviny z kynutého těsta. Orahnjača je ořechový, makovnjača makový. Jinak se neliší. Určitě nic nepokazíte, když jeden z nich ochutnáte.
Ačkoliv jsme si u jídla i alkoholu zatím říkali, že každý z nich je typický pro konkrétní oblast Chorvatska, fritule milují v celé zemi. Není výjimkou, že dělají potěšení i na adventních trzích, protože původně byly postním jídlem na Štědrý den. Nyní se s nimi ale setkáte kdykoliv. O co tedy jde? Jsou to menší smažené kuličky sladkého těsta buď zasypané cukrem, nebo polité sirupem. Jsou měkké, nadýchané a křupavé. Zkrátka mňam!
Mnoho jmen, mnoho tvarů, ale vždy skvělá chuť. Tak by se dal popsat dezert kroštule (nebo také hrostule, frustule, krustavice), podobný božím milostem. Jsou to malé smažené křupavé kousky těsta nejrůznějšího vzhledu obalené v moučkovém cukru. Každá hospodyňka je vykrajuje jinak, někdo na nich vytváří i uzlíky. Zkrátka fantazii se meze nekladou a výborné chuti také ne.
Přišly vám předchozí dezerty moc prosté? Tak zkuste medimurskou gibanici – vrstvený koláč z listového těsta, který má hned čtyři náplně – jablka, mák, ořechy a tvaroh. Díky tomu má bohatou chuť a zároveň šťavnatost. Těsto je vyválené na slabou vrstvu, zato na náplních se nešetří.
Kostky polité čokoládovou polevou a obalené kokosem výrazně voní po medu a navíc výtečně chutnají. Není divu, že si oblibu získaly nejen u Chorvatů, ale i např. v Bosně a Hercegovině. Jejich obdoba zvaná „lamington“ je vyhlášená v Austrálii a podobná „kókuszkocka“ zase v Maďarsku. Ochutnejte sami, proč tomu tak je.
Typický produkt, který si Češi rádi vozí domů jako suvenýr, je pršut z Dalmácie. Jedná se snad o nejznámější masnou pochoutku z Chorvatska. Suší se nejméně jeden rok a ochucuje mořskou solí. A proč je nejlepší pršut z Dalmácie? Je tam větrno, což podporuje proces sušení. Zkuste ho někomu přivézt jako dárek z dovolené. Bude nadšený.
Další chorvatská dobrota je ovčí sýr z ostrova Pag, tzv. pažský sýr. Ovečky zde spásají trávu a byliny pokropené mořskou vodou, kterou na pastviny zanáší silný vítr. Výsledkem je jedinečné mléko, ze kterého se vyrábí tento lahodný sýr. Často ho uvidíte v restauracích jako předkrm. Ochutnejte a uvidíte, že si kousek (možná značný kus) rádi přivezete i domů. Jestli budete mít cestu na samotný ostrov Pag, sýrárnu můžete i navštívit, pořádají se v ní prohlídky s degustací.
Jako suvenýr můžete z Chorvatska přivézt i alkohol. Některé jsme zmínili už výše, ale tahle specialita se hodí i jako zajímavý dárek pro blízké. Likér z pelyňku a pečlivě vybraných bylin je vůbec nejznámější bylinný likér, co se vyrábí v Chorvatsku, a to tradičním způsobem, díky kterému si bylinky zachovávají blahodárné vlastnosti.
V Chorvatsku roste ovoce, které si v českých sadech neočesáte a kvalita v supermarketech na ně sotva dosáhne. Při své dovolené toho využijte a ochutnejte místní fíky, pomeranče a granátová jablka, nejlépe z trhu. Domů si je můžete dovézt v podobě marmelád nebo sirupů.
Jak je to s rybolovem v Chorvatsku? Lovit lze v moři i ve sladkých vodách (rájem rybářů je např. Vranské jezero mezi Zadarem a Šibenikem). Druhy úlovků jsou tak velmi rozmanité a nudit se rozhodně nebudete. Uvažujete o rybaření v Chorvatsku? Nastudujte k němu pravidla rybolovu, abyste společně s rybami neulovili tučnou pokutu.
Tip od rybářů: Na lov mořských ryb vyrazte ráno nebo večer, kdy je moře nejklidnější, ke břehu pluje více ryb a navíc se lépe kontroluje splávek.
Povolenka se chorvatsky řekne „ribolovna dozvola“ a zakoupíte ji buď v místě vašeho pobytu (tady najdete seznam poboček), nebo online na stránkách chorvatského Ministerstva zemědělství. Pro rekreační rybolov můžete zakoupit jednodenní, třídenní, týdenní nebo 150denní licenci.
od 6 299 Kč
za osobu
od 3 309 Kč
za osobu
od 3 896 Kč
za osobu
od 4 407 Kč
za osobu
od 4 470 Kč
za 2 osoby
od 3 594 Kč
za osobu
od 2 890 Kč
za osobu
od 1 163 Kč
za osobu